Philipp Zauner se učil cukrářem u mistra světa v cukrářství Josefa Fingerlose v Salcburku. Poté absolvoval ekonomickou fakultu Univerzity v Innsbrucku s titulem v oboru podnikové administrativy, kde studium dokončil v minimálním čase a získal titul Student roku. Na podzim roku 2020 převzal vedení společnosti a navázal tak na kroky svého otce Josefa Zaunera, který reprezentoval sedmou generaci rodinného podniku.

Josef Zauner, narozený v Tamswegu, absolvoval učňovské vyučení pekařem a cukrářem a složil mistrovské zkoušky v Braunschweigu a Linci. O cukrářově kreativitě svědčí četné zlaté medaile, zahraniční pobyty a televizní vystoupení na ORF a Bayerischer Rundfunk. Pod jeho vedením získala cukrárna Zauner v roce 1980 rakouský státní znak.

Po smrti manželky Viktora Zaunera byla Rosina Öfner velkou oporou podniku a starala se o obsluhu a prodejní personál. Protože manželství Anny a Viktora Zaunerových zůstalo bezdětné a cukrárna Zauner neměla nástupce, Viktor si adoptoval svou dlouholetou zaměstnankyni. Později se provdala za cukráře Richarda Kurtha. V roce 1957 Rosina zemřela na následky tragické autonehody.

Richard Kurth, narozený v roce 1908 v Rheinfeldenu v Badensku, složil v roce 1935 mistrovské cukrářské zkoušky na cukrářské škole ve Wolfenbüttelu. Své řemeslo provozoval po celém světě, mimo jiné i v Guatemala City. Po vypuknutí druhé světové války přišel do Bad Ischlu a v roce 1947 se oženil s Rosinou Zaunerovou. Dovedl cukrárnu k dalšímu mezinárodnímu úspěchu. Po Rosinině smrti převzal vedení a v roce 1962 se oženil s učitelkou Hildegard Reitingerovou, která ho v podnikání podporovala.

Hildegard Zaunerová, narozená ve Strodenitzu u Českých Budějovic, se vyučila učitelkou ve Stuttgartu. Od roku 1952 pravidelně navštěvovala Ischl, kde se seznámila s Richardem Kurthem a v roce 1962 se za něj provdala. Po smrti svého manžela, se kterým neměla děti, si změnila jméno na Zaunerová a podnikání provozovala s podporou Josefa Fernera, kterého adoptovala v roce 1987. Hildegard Zaunerová pracovala v cukrárně až do vysokého věku.

Po smrti svého manžela Karla převzala Maria Anna Zauner cukrárnu Zauner jako živnostnice. Později přes noc emigrovala s inženýrem Hansem Melzerem a svým nejmladším synem do Ameriky a zanechala po sobě dalších devět dětí. V roce 1905 se z Ameriky vrátila a podnik konečně oficiálně předala svému synovi Viktorovi, který jej již vedl.